Salvety neobjevíme na předních místech v kronikách, nebyli ani pachately těžkých trestných činů, nevyslýchala je inkvizice, nezradili císaře, neprodávali velké majetky…
Byli v nejlepším smyslu slova průměrní – a je tedy těžké objevit písemné informace, protože o průměrnosti se nepsalo a nepíše 🙂
V matrikách jsou nejčastěji označováni jako „domkař“ či velikostí pole, který vlastnili („čtvrtláník“ vlastnil 1/4 lánu, tedy cca 4,5 ha).
- Jednou z mála výjimek je Lukáš Salvet, mlynář z Veletin.
Jako mlynář stál na společenském žebříčku novověké moravské vesnice poměrně vysoko, navíc víme, že si mlýn ve Veletinách koupil v roce 1717 za značnou částku. Nabízí se tedy otázka: KDE NA TO VZAL? Více o mlynáři Lukášovi zde.
- Z pohledu matrik vystupuje z anonymního davu do popředí Marina Salvetová, manželka Františka S. z Krhova č.p. 26, která v Krhově přes 10 let (mezi léty 1790 až 1803) fungovala jako porodní bába. Více o Marině a porodních bábách obecně zde.
- Josef Salvet (1805-před 1852) je od roku 1844 uváděn jako hospodský na adrese Krhov 39, následně i jeho syn Josef s velkou rodinou. Více o hospodských zde.
- Kovářem v Bojkovicíh byl Jan (1874 – 1918), syn Josefa Salveta a Josefy Jančaříkové. Jeho dcera Františka je tou, která v roce 1920 emigrovala do USA. Pro zajímavost, Jan v roce 1918 ve věku 44 let zemřel na tzv. Španělskou chřipku, která byla jednou z největších chřipkových pandemií – počet obětí se udává mezi 50 a 100 miliony).
- miškáři