Porodní báby

18. století zavedlo i do této oblasti určitý řád zařazením teoretické i praktické výuky porodních bab a povinnost složit před zahájením praxe podrobné zkoušky spolu s přísahou (příloha č.1). Postavením porodních bab se zabýval i nový Generální zdravotní řád pro království České, který 24. července 1753 vydala císařovna Marie Terezie. Jednalo se o první rozsáhlé a do podrobnosti popsané opatření, které platilo celých 150 let. Vydáním nového Generálního řádu nastal značný pokrok ve vzdělání porodních bab a byly zde stanoveny požadavky, kterými se porodní báby musely striktně řídit.

Nový zdravotní řád kladl značně zvýšené požadavky na celý zdravotní personál.
„Vyžadoval, aby byly báby střídmé, navzájem si důvěřovaly a věnovaly životu, zdraví matky a dítěte, stejnou péči, ať jsou chudé či bohaté. Od bohatých měly dostávat 10 zlatých, od chudších 5 a nejchudším měly posloužit bezplatně. Za dvojčata měly dostat dvojnásobnou sumu. (Pro srovnání – kráva tehdy stála 30 zlatých, zednický mistr si vydělal něco přes 2 zlaté týdně). Bábám bylo uloženo za povinnost nosit na prsou znak o vykonané zkoušce. Generální řád dále nabádal k čestnému chování, zakazoval pití vína i jiných alkoholických nápojů. I přesto, že tato nařízení nebyla hned a všude realizována, přece jen další pokrok a vývoj pocházel z těchto opatření“.

Jitka Meindlschmidová: Historie babictví, vzdělávání porodních asistentek (diplomová práce), str. 13-14